Tento týden se mi nedaří najít si čas sem něco kloudného napsat, poprvé tady v Mexiku jsem doslova zahlcená školou :( Tento týden je naprosto pekelný, čeká mě odevzdání a prezentace čtyř projektů a dvě závěrečné zkoušky (jednu už mám za sebou)... a tak alespoň krátce o tom, jak mě Mexiko a Tec nepřestávají překvapovat:
Včera jsme jeli koupit nějaké součástky do obvodu, ale spletli jsme si sjezd z městského okruhu (vnitřní dálnice Periférico). Museli bychom jet pěkně daleko špatným směrem, než bychom se mohli vrátit, a tak co mexický šofér nevymyslel... suverénně vycouval asi 100 metrů nájezdem zpět na dálnici!!! A třešničkou na dortu je fakt, že na nás nezatroubilo jediné auto sjíždějící z dálnice, prostě jako by náš počin byl v naprostém pořádku! V Mexiku je zkrátka možné všechno (ale nepopírám, že jsem trnula hrůzou).
Dneska jsem v Tecu málem vypěnila při čekání na učitelku. Budiž, už jsem si zvykla na to, že občas učitel přijde na vyučování o půl hodiny pozdě, jenže dneska jsme měli mít závěrečnou zkoušku a milá profesorka přišla dokonce o hodinu pozdě! ale zadostiučiněním mi bylo finálních 94 procent z předmětu Mechanika materiálů II :)
Taky jsem dnes objevila nové části Tecu, o kterých jsem ani netušila. Pátrala jsem totiž po svých ztracených fotografiích (nedostavila jsem se na rušení výstavy a kdosi mé fotky někam schoval :(...), a tak jsem objevila, že v nejvyšším patře sportovně-kulturní budovy je několik malířských, sochařských a jinak uměleckých ateliérů, hudební zkušebna a divadelní prostory! Chodím na tento kampus už tři měsíce a pořád objevuji něco nového. Kupříkladu mi dnes spolužák řekl, že když se na Tec podíváte z letadla, je kampus uspořádaný do tvaru šneka a středem ulity je jezírko. A že hlavním motivem kampusu jsou šachy (sochy šachových postaviček, šachová sada v lidské velikosti)...
Tak to je ode mne prozatím vše, ale snad se v pátek dostanu k napsání slíbeného přízpěvku o Michoacánu, motýlech a o skvělé Semana de la Cultura na Tecu.
Žádné komentáře:
Okomentovat