V sobotu rano jsme s Dasou, Luckou a Juanem vyrazili smer Cuernavaca. Po silene jizde po silene dalnici (neprestavaji me fascinovat ostre zatacky) jsme dorazili do vesnice Chiconcuac, kde ma Juan chatu, driv tam bydlela jeho babicka. Juan si zapomnel klice, a tak se do vlastni chaty musel vloupat :) za vraty na nas vykoukla nadherna zahrada a polovenkovni dum- treba kuchyn a obyvak totiz mely strechu, ale ne steny.
Po rychle zastavce v Chiconcuacu jsme pokracovali do Taxca, mestecka UNESCO s asi 80 000 obyvateli. Taxco je rozlozene na strmych svazich a nachazi se pobliz stribrnych dolu, a tak je vyhlasene NEUVERITELNE levnymi vyrobky ze stribra. Jeho uzke a strme ulicky jsou plne stanku s tunami stribra, nemohly jsme tomu vubec uverit. Chudak Juan na nas tri holky cekal, zatimco jsme se radily a urputne skupovaly vse co nam prislo hezke :)
 |
| Tak se dělaj tortily! |
Kdyz uz jsme mely nakupovani na trhu plne zuby, vydali jsme se vzhuru do kopce podivat se na katedralu. Zvenci moc hezka, zevnitr uz tolik ne... na muj vkus moc zlata. Na katedralu v Xalape ale uz nejspis zadna jina mit nebude.
Taxcem se prohani spousty bilych VW broucku, opravdu jeden za druhym (zejmena taxiky). Je to nejspis dano tim, ze jsou to jedina auta, ktera se do tech ulicek vejdou :-) Ale i jinde v Mexiku je jich plno, protoze pry pred x lety to byla velmi levna a nerozbitna auta (coz je zda se pravda, jelikoz se jich za ty leta nestacilo moc rozbit a dal vesele brazdi mexicke silnice).
Taxcem se prohani spousty bilych VW broucku, opravdu jeden za druhym (zejmena taxiky). Je to nejspis dano tim, ze jsou to jedina auta, ktera se do tech ulicek vejdou :-) Ale i jinde v Mexiku je jich plno, protoze pry pred x lety to byla velmi levna a nerozbitna auta (coz je zda se pravda, jelikoz se jich za ty leta nestacilo moc rozbit a dal vesele brazdi mexicke silnice).
Obed jsme si dali v restauracce s krasnym vyhledem na katedralu a na mesto (enchiladas verdes, zabalene tortily s kuretem, se syrem a zelenou salsou). Dali jsme jeste jednu rundu po trzich, ale uz jsme byli hrozne unaveni - ve meste bylo strasne vedro a brozeni se mezi lidmi na trhu bylo velmi namahave - a tak jsme se kolem seste vydali do zeleneho azylu v Chiconcuacu. Cestou jsme si nakoupili spoustu jidla a piti, takze jsme si vecer mohli pripravit bajecnou hostinu a cuba libre, poustet si hudbu z Juanovych repraku a tancit v zahrade :) co vic si prat...
Druhy den jsme se vzbudili pozde, lehce prejeti, a vydali se zpet do D.F. Prace na projektu :((
Žádné komentáře:
Okomentovat