Castillo de Chapultepec a první týden školy

Po patecnim vyletu na pyramidy jsme v sobotu opet vyrazili objevovat mesto. Nas mily pruvodce Hector vzal auto, bratra s dalsim autem a tudiz se 3 Finove, 2 Cesky, 1 Srb, 1 Australanka a 2 Mexicani mohli vydat do centra. Cilem byl zamek Castillo de Chapultepec.

Nazev Chapultepec pochazi z puvodniho jazyka Nahuatl a znamena "Kopec kobylek". Na tomto miste stalo sidlo Azteckeho vladce Moctezumy II, konkvistadori tam vsak roku 1785 zacali stavet evropsky ladeny palac, ve kterem pozdeji zili vsemozni zastupci spanelskeho krale. Od roku 1864 si ze zamku udelali kralovskou residenci Maxmilian Habsbursky a jeho zena Carlota, kdyz prijeli na cas vladnout Mexiku. Po padu imperia v zamku bydlela rada mexickych prezidentu.

 

Castillo de Chapultepec je od roku 1944 zmenen v Narodni historicke muzeum. Trochu mi pripomnel ceske zamky, vsak take jeho staviteli byli evropane. Krome expozic komnat a sini tak, jak to bylo za Maxmiliana Habsburskeho, tam byla take zajimava vystava o Mexika za doby Emiliana Zapaty a revoluce (odtud zapatiste). Uprostred prohlizeni teto vystavy nas obalil hloucek mexickych decek a jejich ucitelek ze statni skoly, ze pry by si moc radi pocvicili anglictinu a jestli bychom jim mohli zodpovedet par otazek. Deti byly nejprve stydlive, ale po kratke konverzaci (ktere zvire a barvu mame nejradeji, a tak podobne) se s nami vsechny chtely fotit na pamatku. Byl to hezky zazitek :)

Ze zamku se nam naskytl skvely vyhled na Mexico City. Videli jsme nejvyssi budovy v Latinske Americe a mrakodrapy s nejdrazsimi byty.

Po prohlidce jsme pokracovali do "Bosque de Chapultepec", les Chapultepec. Zamek je totiz obklopen nadhernou zahradou a lesem, kde se da nadherne odpocivat, chodit, behat, nebo se projizdet na lodce po velkem jezere. My jsme se prochazeli po krasnem trhu plnem barevnych cetek a spousty exotickeho ovoce, slanosti i sladkosti, ktere jsme samozrejme museli ochutnat.

Ja jsem si napr. dala jakesi oplatky chutnajici jak papir, slepene karamelem, a take plod ovoce Tamarindo obaleny chilli. Po kousnuti do teto ostre cervene pozivatiny se kazdemu skrivil usmev, a tak jsme zbytek uboheho tamarindu museli vyhodit.

V parku jsme potkali obrovska kvanta blesatych veverek, takze jsem si nemohla odpustit si jich par vyfotit. Jedna krasne pozovala na stanku se sladkostmi a babka prodavacka ji zespod hazela orechy.

Z Chapultepecu jsme se pote vydali pesky na velkou tridu Avenida Reforma, kde na vysokanskem piliri stoji nebo spis leti "Angel de la Independencia", zlaty andel symbolizujici nezavislost Mexika. Vyblejskli jsme se s andelem a frrr na obed do malebne ctvrti Coyoacan. V coyoacanu jsou roztomile obchudky, kavarnicky, stanky s mexickym jidlem, trhy. Uprostred mercado (trhu) nas Hector zavedl k jedne restauracce s hrozne levnymi a naprosto vynikajicimi Quesadillas, tortilami zapecenymi se syrem a ruznymi dobrotami. Vse jsme zavrsili bajecnou zmrzlinou v nedaleke zmrzlinarne, a tak nam zbyly plne zaludky a dobra nalada.

Po hezkem dni nas Hector a jeho bratr odvezli domu a mohli jsme se pripravit na vecerni akci, o par ulic vedle totiz v pronajatem domku nekteri zahranaci poradali party. Ta se poradne rozjela, a tak dalsi den musel byt spise odpocinkovy :) V nedeli jsme se tedy s Barou, Juanem a Hectorem vydali na obed opet do Coyoacanu. Tentokrat do mistecka s morskymi plody, take vynikajicimi. Po obidku jsme se vydali do kina na Pocatek, skvely film ale slozity a ve spanelstine, takze obcas narocny na pochopeni.

 

A uz tu bylo pondeli, prvni den skoly! Tec byl najednou jak obri mraveniste, plny lidi kteri zmatene hledali sve tridy. Prvni hodinu jsem mela Mechaniku materialu II, ve spanelstine, a tak jsem si prisla trochu jak ve spanelske vesnici. Navic tam byli sami chlapi... nastesti to uci moc sympaticka profesorka, coz me uklidnilo :) Nasledovala Imagenologia medica, zobrazovaci metody ve zdravotnictvi. Tam byli starsi spoluzaci z biomed.inzenyrstvi a kupodivu jsem se chytala mnohem vic nez na mechanice.

V utery jsem mela dalsi dva ze svych 4 predmetu, Pristroje v medicine a Elektricke obvody II. Rano jsem navic mela volitelne tancovani tance Cumbia, puvodem z Kolumbie (salsu jsem si vzhledem k blbemu rozvrhu nemohla zapsat). Dalsi dny uz se mi opakovaly laborky a dalsi teoreticke hodiny z mych 4 povinnych predmetu. Ve stredu jsem navic byla na volitelne Digitalni fotografii a tak me to nadchnulo, ze jsem si hned zapsala i hodinu pro pokrocile a kazdou stredu tak mam sest hodin fotografovani v kuse. No, snad se za ten semestr trochu naucim fotit a fotky upravovat :)

Hodiny tu probihaji nasledujicim zpusobem: nesmi se prijit vic jak o 5 minut pozde, jinak ucitel muze nedovolit vstup na hodinu. Prvni hodinu vsichni ucitele mluvi hlavne o sobe a navzajem se predstavujeme, coz zabere vetsinu hodiny. Z hodiny  na hodinu je spoustu domacich ukolu, a navic se behem semestru delaji troje "parciales", takove tri mensi zkouskova obdobi, aby se studenti v semestru neflakali. V kazdem predmetu se take pracuje na minimalne jednom tymovem projektu, pripadne se v tymech resi domaci ukoly.