Hurá na pyramidy!

Pátek byl nádherným završením Orientation Weeku- jeli jsme do Teotihuacánu na pyramidy! Teotihuacán je jen asi 50 km daleko od Mexico City, a tak většinu času ze skoro dvouhodinové jízdy jsme jeli přes samotné hlavní město. Teprve v tu chvíli jsem si uvědomila jak je obrovské... žije tu asi 25 milionů obyvatel, ale přesné číslo nikdo neví, jelikož v tak velkém městě se sčítání obyvatel dělá dost špatně. Cestou jsme míjeli i chudé čtvrti a kopce hustě pokryté ulicemi, kam bych nejspíš bez obrněného auta a revolveru dobrovolně nešla :)

Část obrovitého předměstí Mexico City

V Teotihuacánu jsme vylezli z autobusu a hned na nás čekala první podívaná, "voladores"- aztécký rituál létajících mužů (slovo volador pochází od slova "volar"= létat). Název „voladores“ je odvozen od španělského „volar“, což znamená létat. Jejich spočívá v tom, že nejprve vystoupají na vysoký stožár, sedí na jeho vrcholku na čtvercovém dřevěném rámu a smotávají lana. Zpravidla je jich pět, jeden z nich pak začne na rozšířeném vrcholku stožáru pískat na flétnu, bubnovat, tančit a přitom se uklání do všech čtyř světových stran. Div divoucí že to všechno v takové výšce zvládá. Čtyři ostatní začnou přepadávat zády dozadu do volného prostoru. Pomalu se roztáčí čtvercový rám a oni hlavou dolů začínají klesat, čímž opisují ve spirále stále větší a větší kruhy.

I oblečení voladores má svůj význam a je plné symbolů. Kónická čepička je zakončená malým vějířkem, který představuje ocas ptáka a sluneční paprsky. Barevné stuhy vzadu na čepičce při letu vlají a symbolizují vytoužený déšť, jejich barvy napodobují duhu. Zbytek pokrývky je pokryt pestrými květy, symboly úrodnosti půdy.

 

 

Po shlédnutí tohoto úžasného rituálu jsme se pustili přímo do ruin Teotihuacánu. Pořádně se neví, kdo Teotihuacán postavil- jisté je, že Aztékové do tohoto města přišli již když stálo. Měli za to, že monumenty podél dlouhé hlavní třídy byly hrobky, a tak tuto cestu pojmenovali "Calzada de muertos", třída mrtvých.

Calzada de los Muertos- pohled z Pyramide de la Luna, vlevo Pyramide del Sol

 V době největšího rozkvětu měl Teotihuacán 80 000 obyvatel, nyni je tam jen par set turistů :)

Nopálový kaktus při cestě na Pyramide del Sol

 

Podívali jsme se i do muzea přímo v areálu, kde byla vystavena spousta krásně propracovaných sošek duchovních vůdců a vládců, kamenných rytin bohů a personifikovaných zvířat a také velká maketa města v jeho původní podobě. Byla zde i odkryta část obrovského pohřebiště, takže jsme mohli shlédnout vyparáděné kostlivce s různými šperkami (např. napodobujícími lidskou čelist, viz obrázek).

Krásně propracované Aztécké postavičky lidí z vyšší společnosti

Po muzeu jsme se vydali na třetí největší pyramidu na světě, pyramidu slunce (Pyrámide del Sol), která má základnu stejně velkou jak Cheopsova pyramida v Egyptě, je však nižší. Strmé schody daly zabrat nejednomu turistovi, byla tam vysloveně fronta, ale po dobytí vrcholu se naskytl opravdu úchvatný pohled na vše, co zbylo z bájného Teotihuacánu.

Pohled  z Pyramidy Slunce, v pozadí Pyramida Měsíce

Naše skupina již byla ke konci prohlídky silně uťapaná, a tak se jim ani nechtělo vylézt na Pyramidu měsíce (Pyrámide de la luna)... Mně se však nechtělo z Teotihuacánu odjet, anichž bych vyšplhala na obě hlavní pyramidy, a tak jsme se s pár dalšími sebrali a pyramidu doslova vyběhli. Odměnou nám byl nádherný pohled na Calzada de los Muertos a všechny pyramidky, jež hlavní třídu dodnes lemují.

Po náročném dni jsme měli nárok na pořádný dlabanec, a tak jsme kousíček od pyramid zapadli do restauračky "Lety". Menu měli za devadesát pesos a byla v něm dle výběru polévka a hlavní jídlo- já si dala již vyzkoušenou Sopa Azteca (mńam mńam) a pro mě nové Enchiladas con mole rojo, tortily zas na jiný způsob, zalité omáčkou připravenou z čokolády, chilli, se sýrem. Kamarádi Mexičani říkali, že toto jídlo buď člověk musí zbožňovat, nebo nenávidět... asi to tak bude, většině lidí nechutnala ale mně celkem ano (že by to bylo tou čokoládou?)... Zapila jsem to mojí oblíbenou růžovou džuso-limonádou Boing z ovoce Guayaba :)

Jeden z posledních pohledů z Pyramidy měsíce před odjezdem. Tihle dva si udělali romantickou osamocenou chvilku za sombrérem na jedné z pyramid... to nešlo nevyfotit :)