Cuernavaca, mexická byrokracie a mexická svatba

V pátek večer jsme se opět vydali k Juanovi na chatu do Chiconcuacu, což vesnice poblíž velkého města Cuernavaca. Ráno jsem v Cuernavace byla přihlášená na test španělského jazyka pro cizince od společnosti CENEVAL, výsledkem měl být certifikát podobný cambridgským testům AJ. Vzbudili jsme se tedy brzy, Juan mě odvezl před univerzitu, kde test měl probíhat, a šla jsem se registrovat. Všehovšudy tam bylo přihlášených 9 cizinců. Když jsem přistoupila k registraci, nastala moje první srážka s mexickou byrokracií... slečna mě odmítla vpustit na test, ačkoliv jsem jí ukázala kopii pasu a spoustu dalších kartiček (občanku, řidičák, univerzitní credencial), že prý jedině s originálem pasu. Já jsem opáčila, že na vstupních požadavcích originál pasu nebyl napsaný, že tam je napsaný "identifikační dokument s fotografií", že jsem si test přijela napsat až z hlavního města, atd. atd... ale nedala se. Prý to je kvůli identifikaci že jsem to opravdu já, kdo si přišel napsat test. Já na to, že to opravdu jsem já, že tu mám tisíc identifikačních kartiček, a jestli mi i přesto nevěří? Ona, že mi věří, ale že proti předpisu shůry nic nenadělá (BLBKA :) ten pas se pak stejne uz nikomu neukazoval)... a tak jsem nakonec musela zavolat Juanovi, ať se pro mě vrátí, a jeli jsme s nepořízenou zpět na Chiconcuac.



Ja, Juan a novomanzele



Dospali jsme deficit a odpoledne se vydali do Cuernavaky podruhé, tentokrat na 'civilni' svatbu Juanovy kamaradky Marifer. Mexicka svatba ma totiz dve faze, civilni a nabozenskou. Muzou a nemusi se konat obe v jeden den, Marifer je mela oddelene. Dulezitejsi a vice formalni je vsak nabozenska svatba s obradem v kostele.

Na svatbu se tu zve cele pribuzenstvo, coz u jednoho snoubence muze bez problemu cinit 100 lidi. Je tu normalni mit 10 strejdu a tet, a kdyz kazdy ma 3-4 deti, tak si spocitejte kolik je to bratranku a sestrenic... a vetsinou se na svatbu dostavi vsichni :) A kdyz si k tomu pripocitate pratele a vynasobite to dvema, tak mate bez problemu svatbu o 500 lidech. Naklady za svatbu plati strana nevesty.

Svatba Marifer se konala na velke zahrade jejich domku, knez je oddal pod kosatym stromem vedle bazenu (Juan byl Marifer svedkem) a pak se jiz jedlo, pilo, zpivalo... Hudebni produkci zajistoval jeden rastafariansky hippisak s kytarou, ktery mezitim stihl vyzunknout celou tequilu. Ze zacatku byl vtipny, ale po trech hodinach se jiz omrzel a trochu to kazilo atmosferu. Pozdeji vecer se jeste dostavili Mariachi.

Kdyz jsme u Mariachi, tak vam povim jednu zdejsi tradici: kdyz ma divka nejakou dulezitou udalost tipu narozenin ci vyroci, tak k ni domu jeji hoch o pulnoci zavola Mariachi, vytahnou ji v pyzamu z postele... a je veselo :)

______________________________________________________________

Yair

Druhy den jsem se vydala do Cuernavaky setkat se s mexickym buddym z Cech, Yairem. Krom Yaira jsme se tam sesly s jeste s holkama spolubydlicima z D.F.- Barou, Martinou a Griseldou. Po kaficku jsme se vydali objevovat Palacio Cortes na namesti, kde jsme se pokochali spoustou zajimavych exponatu z prehispanskych i kolonialnich dob. Zaujal nas napr. kruh  z hry 'Pelota' (kterou se bavily prehispanske civilizace- sampiona za odmenu obetovali bohum), ci typicke mistni slavnostni habity 'chinelos'.

 

Pote jsme se presunuli do ekoparku, kde Yair drive pracoval. Prochazeli jsme se zeleni a pozorovali zviratka, nejvice me zaujaly stromy s nadhernymi propletenymi koreny. Z ekoparku jsme si chytli taxika a jeli si prohlidnout mistni katedralu, kde jsme zrovna narazili na obrad.

Jiz se blizil vecer, a tak jsme zalezli do baru, dali si tequila sunrise (za 30 pesos, to mi bude chybet :)), naposledy se pokochaly krasne nasvicenym Palacio Cortes (jak jinak nez barvami mexicke vlajky) a pak uz se Yair vydal busem domu a pro nas baby z D.F. prijel Juan.